Co by była serbska rěc a kultura mimo spiwanja? Nimsko-serbski chor Žylow słuša drje k nejstaršym chorowym zjadnośeństwam w Dolnej Łužycy, źož jo serbski spiw wjeliki źěl repertoire. Wón jo bytostnje pśinosował k woplěwanju serbskeje rěcy, kultury a serbskego spiwa.
Wót muskecego spiwaŕskego towaristwa k „Volkschor Sielow“
Južo dnja 24. maja 1886 su na iniciatiwu žylojskego ceptarja a kantora Mato Rizo załožyli muskece spiwaŕske towaristwo. Tencas jo był Žylow cysto serbska wjas. Su zwucowali we Šwjelowem gósćeńcu pśi petroleumowem swětle!
Kužde lěto su spiwarje organizěrowali wejsne swěźenje a pśi tom woplěwali serbske tradicije w běgu lěta. W lěśe 1912 su samo wustupili z koncertom w měsćańskem źiwadle. Zachopjeńk 1930tych lět su se pśinamakali teke žeńske a wót 1933 jo chor statkował ako měšany chor. Ale muske, ak su słušali do njogo, su až do wokoło 1956 wustupowali casy nadalej teke sami ako muskecy chor ze swójim wósebnym programom.